arrowUp
+420 775 603 151
annu@annu.cz

ZÁVIST jako pozitivní vlastnost?

Od dětství je nám vštěpováno, že závist není kladná. V lidech slovo závist nejspíš asociuje Jiřinku Bohdalovou v krásné české pohádce Nesmrtelná teta, kde je Závist vyobrazena jako zlá, smrdutá čarodějnice s bradavicemi po celém obličeji, která páchá jenom zlo.

Pojďme si taky přiznat, bez jakéhokoli hodnocení této informace, že je ve světe závist považovaná za typicky českou vlastnost. Znamená to ale, že jsme tak moc nepřející? Znamená to, že většina národa trpí pomyšlením, že se někdo má líp a za to ho „proklíná“? Upřímně si myslím, že ne. Je totiž obrovský rozdíl mezi ZÁVISTÍ a NEPŘEJÍCNOSTÍ. Tyto dva pojmy se často zaměňují, teda spíš pořád. Málokdy se poví, že je někdo nepřející, ale podle všeobecně přijatých měřítek pobíhá závistivců po planetě mraky.

Pojďme zkusit na chvilku odblokovat všechny červené vykřičníky zjevující se ve chvílích, kdy máme podezření, že závidíme nebo že někdo závidí nám. Přijměme alespoň na chviličku možnost, že je to prostě jenom slovo a někdo ho zařadil do špatné poličky v nás, do takové, která není žádaná. Koneckonců, láska je taky jenom slovo, dokud mu člověk nedá význam a bohužel tuším, že spousta z nás by mohla říct, že ve jménu lásky strašně trpěla a přitom by měla být ta dokola omílaná láska veskrze pozitivní, ne?

Vraťme se ale k té závisti. Proč je tak moc pozitivní? PROTOŽE NÁS DOKÁŽE NESKUTEČNĚ MOTIVOVAT, nemyslíte? Já jsem o tom přesvědčená, protože to v mém životě hrálo vždy pozitivní roli. Ne vždy jsem si uvědomovala, že je to pozitivní a trpěla jsem tichou výčitkou sama k sobě, že ale přece není dobře někomu závidět. 

Když jsem byla o hodně mladší, vídala jsem krásné ženy v krásných autech, odjíždět od nádherných domů a říkala jsem si: „Ach, jednou takhle chci žít.“ Nenapadlo mě nic o tom, aby si baba jedna rozbila hubu, když má tak pěkný auto. Jasně, někoho to určitě napadne, ale osobně bych takového člověka nazvala nepřejícím. Když se zamyslíme nad tím, co se nám při závisti honí hlavou, většinou tam nejsou žádné negativní myšlenky. Pouze naše domněnka o tom, že závidět je špatné, nás vede k výčitkám a špatným pocitům. I teď se mi občas stane, že vidím něco nádherného, co někdo jiný vytvořil a v duchu si říkám, že to je naprostá bomba, pak to ve mně hrkne v obavě, že jsem snad na chvilku záviděla. Pořád je tam ta špetka informace, že to není dobře, ale tak už to s celoživotními domněnkami bývá.

Co ale když to v sobě PŘIJMEME JAKO DOBRÉ, jako takového našeho osobního motivátora, a při pohledu na překrásné fotky nějaké fotografky nebo třeba na nádherné obrazy malíře, mu to pochválíme, pošleme k ní/němu informaci, že to je úžasný a vědomě změníme svůj postoj, protože závidíme tím krásným způsobem? Vědomí je na začátku změny totiž velmi důležité. Uvědomíme si, co se to v nás objevilo za pocit, pojmenujeme ho (sami v sobě, nemusí to být veřejné doznávání) a následně ho můžeme zpracovat. Už jen podle zákona rezonance (přej a bude ti přáno) vlastně uděláme to nejvíc, co můžeme. Zároveň, až se budeme nějak vyvíjet dál, vzpomeneme si na to, co bylo v naších očích perfektní a necháme se tím inspirovat (nekopírovat, inspirovat).

Osobně jsem díky závisti vystudovala vysokou školu, procestovala půlku světa a naučila se spoustě dovednostem. Někde jsem cosi viděla nebo slyšela a učarovalo mě to natolik, že jsem chtěla něco takového taky mít a zažít. Něco z toho bylo zbytečné (v mých očích) a už bych to víc neudělala a něco z toho bylo naprosto úžasné a děkuju v duchu všem, kteří mě svým vzorem přiměli to zkusit taky.

Nějakou chvíli trvá, než se nám udělá v mozku nová cestička od starého vzorce uvažování k novému, ale mám na to perfektní trénink, pokud o něj stojíte, zde je:

 

????????‍♀️ DEJME SI ZÁVISTIVOU VÝZVU ????????‍♀️

Po dobu 21 dnů ode dneška, pochvalte každému všechno, co mu závidíte. I kdybyste ho neznali a náhodně ho jenom potkali, řekněte to, napište mu to, klidně mu to zazpívejte. Vidíte nádherný profil na IG, kvůli kterému byste vraždili? Skvělý, už tam klikám zprávu, jak nádherné to je. Slečna stojící vedle vás v metru má krásné šaty? Pochválím jí je a pokud mě to zajímá, zeptám se, odkud je má.

Jediná podmínka je ta, abyste to mysleli vážně, od srdce. Tímto cvičením krásně pokrotíme své vlastní ego a zároveň si přitáhneme k sobě jenom to pěkné, protože od srdce budeme rozdávat pochvaly a spoustu radosti. A taky si v této nelehké době přitáhneme do života tolik světla a příjemných zážitků, že už jenom za to to stojí.

Nestyďte se a šiřte kolem sebe to dobré. Srovnejte si v hlavě myšlenky a přijměte, že závidět je v pořádku. Je to lidská vlastnost a opět jenom jádro člověka dává vlastnostem význam.

 

Aby to ale nebylo jenom sluncem zalitý, musím tu zmínit i existenci skryté závisti, ta je podle mě nebezpečnější. Jak totiž často říkám a píšu: CO NEOVLÁDÁM JÁ, OVLÁDÁ MĚ (a lidí se to rozhodně netýká).

Skrytá závist se projevuje tak, že nám například nějaký člověk neskutečně vadí, ale nemáme tak úplně vysvětlení proč. Vadí nám například i to, co dělá (nebo by podle nás měl dělat a nedělá to), vadí nám, jak vypadá, jak mluví, jak se chová. V tomto případě bych upozornila na to, abyste sami v sobě spustili dialog a odpověděli si na otázky, ale čestně a upřímně, co vám na něm skutečně vadí? Bohužel se většinou ukáže, že mu závidíme to, co sami sobě neumíme dopřát, např. jeho svobodu. My plníme úkoly, jak se po nás požaduje nebo které po sobě požadujeme sami a on ne? Proč? Proč on je ten svobodný a já ten svázaný? Jak to, že on si to MŮŽE DOVOLIT a já ne? Rozdíl je zase v tom vnitřním nastavení. On to sám sobě dovolí z mnoha vědomých i podvědomých důvodů. Dovolí si dělat to, co ostatní ne. Je na té své životní cestě někde jinde a my bychom si tam třeba přáli být taky. Docílíme toho jenom tím, když si nebudeme nic nalhávat a přiznáme sami sobě, že zakopaný pes je v nás a ne v něm. Pak přijde pochopení a vnitřní smíření a věřte tomu, že vám se uleví mnohem víc, než tomu někomu.

Pokud tam ale žádný takový motiv nevypozorujeme a stále převládá vnitřní nesouznění, pak je to člověk v jiné energii, která vám není blízká a není tedy, alespoň za mě, vhodné s ním ztrácet jakkoli čas, protože ve vás vyvolá vždy jenom tu negativní emoci, která se pak cyklí a cyklí a přitahuje k vám co? Ano, zase jenom to špatné.

A pokud jde o tu nepřejícnost. Doporučuju například knihu Miluj svůj život (taková spirituální klasika) od L.L.Hay. (Ti, jenž se spirituality obávají, to rádi nazývají poměrně hanlivým slovem EZO). I zde se dočtete, že Vesmír kolem nás má nekonečné zdroje zdraví, moci, peněz, lásky i krásy a těchto se dostává všem, kteří na to netlačí a umí to s lehkostí a upřímnou radostí přát druhému.

Závist je velmi těžké téma. Vzbuzuje v nás spoustu zvláštní bolesti. Pevně doufám, že se vám ale tento text četl s lehkostí. Pamatujme na to, že za závist se stydíme pouze v momentě, kdy ji máme nepřijatou a nezpracovanou. Jakmile ji zpracujeme, ONA PRACUJE PRO NÁS A MY JI NEPODLÉHÁME.

 

Ozvěte se

Pokud ve Vás zůstaly nezodpovězené dotazy, neváhejte se ozvat.


 
Jméno
Příjmení
Telefon
Email
Poznámka
 
 
Odeslat